PRÁCE

Fyzika nebyla nikdy mým oblíbeným předmětem, ale pamatuji si, že W=F.s. Pokud to umím přečíst správně, tak práce je výsledkem působení síly na těleso, při které dochází k pohybu. I po letech mi to zní příliš komplikovaně a nikdy jsem podobnou definici práce nepoužil. Přesto je práce vepsána do lidské přirozenosti.

Rozumím, že někdo toto slovo nesnáší, protože má odpor nebo nechuť ke svému zaměstnání. Nic to nemění na tom, že práce je činnost bytostně spjatá s člověkem. Dovolím si tvrdit, že je nezbytná k tomu, aby naše těla a mysli fungovaly správně.

To, že tomu tak je, si dovolím podložit fenoménem sportu a posiloven. V této oblasti je velmi zjevné propojení mezi vykonanou prací a dobrým pocitem.

Poslední období naší existence přineslo růst fitness center v takové míře, v jaké nikdy neexistovaly. Znám muže, kteří zastávají názor, že existence posiloven nedává žádnou logiku. Jenže dává. Potřebujeme provádět práci.

V momentě, kdy na to rezignujeme, náš systém se začne rozpadat. Pravidelná námaha má význam pro celý respirační, nervový, ale i svalový systém. Jedním z našich problémů je, že jako společnost toho máme málo na práci. Určitě existuje nějaké staré slovanské přísloví, které říká, že nečinné ruce a hlava vymýšlejí sprostosti. Jednoduše jsme zde k tomu, abychom hledali řešení problémů. Dokonce jsme zašli tak daleko, že pokud nás neohrožují nějaké bytostné problémy, tak si nějakou starost vytvoříme.

Můžeme mít pocit, že se nás to netýká, vždyť jsme přece absolutně zaneprázdněni. Jenže naše zaneprázdněnost od nás často vyžaduje minimální fyzickou nebo mentální kapacitu, zvláště pokud pracujeme rutinně. Pro některé z nás je to obvykle o restartování Windows, nebo hledání Mac friendly programů.

Zatím nejdelší období bylo naší starostí ulovit a nasbírat dostatek potravy. Potřebovali jsme přežít. Dnes potřebujeme znát tajemství vesmíru a svého významu.

Děs, který prožíváme při otázce na co jsem vlastně na světě, je možná produktem toho, že se máme příliš dobře. Možná by stálo za to zvážit, co řeší muži na místech, kde opravdu musí pracovat kvůli přežití. Zdá se, jako by nás naše pohodlí pomalu zabíjelo. Zdravotní profil Slovensko 2019 uvádí, že polovinu úmrtí na Slovensku umíme připsat nesprávnému stravování, kouření, konzumaci alkoholu a nízké fyzické aktivitě. (zde)

Jedna z věcí, kterou se jako muži potřebujeme naučit je, rozlišovat mezi produktivní prací a zaneprázdněností. Nemluvím teď jen o zaměstnání, ale také o přístupu k mysli ak tělu. Můžeš chodit do posilovny a nevyužít z toho žádný reálný benefit, tak jako chodit do knihkupectví a neodnést si žádnou hodnotnou knihu. Pouze se zaměstnáš něčím, z čeho opravdu nevytěžíš, protože to neděláš naplno. Znáš lidi, kteří trénují, a nikam se neposouvají?

Potřebujeme vykonávat práci tak, aby přinášela výsledky. Kvalitně. Pokud se to podaří, přichází na řadu úkol najít správné množství práce. Příliš málo dobré práce a nedostáváme dostatečného podnětu k pozitivnímu výsledku. Příliš mnoho dobré práce může mít i negativní dopad s výsledkem vyhoření. Moje tělo jednoduše dokáže zvládat stres a přeměňovat ho na výsledky, ale jen po jistou hranici.

Neřeknu vám, kde je ta hranice. Tu objevujeme individuálně. Právě proto hrozí, že zastaneme daleko před ní. Produktivní práce a dostatek odpočinku budou asi vždy otevřeným projektem.

Neustálé testování svých hranic, hledání toho, co tento můj oblek z masa a kostí dokáže, aby duch v něm mohl růst, je nádherná výzva. Prací na sobě a svém okolí dokážeme tvořit významné dílo.