RM Sotheby’s: Maserati Bora Coupé (1978)

Konstruktérem je Giulio Alfieri, autorem aerodynamiky je Giorgetto Giugiaro.

Loni oslavil přelomový sporťák Maserati Bora půlstoletí své existence. Ikonický vůz si stále udržuje popularitu mezi sběrateli, což potvrdila i nedávná aukce RM Sotheby’s v americké Arizoně, kde prodal model Maserati Bora Coupé z roku 1978 za 268.800 dolarů (234.820 eur).

Model Maserati Bora se vyráběl od roku 1971 osazené agregáty o objemu 4,7 litru (314 kusů) a 4,9 litru (250 ks). Automobil v barvě Rosso Fuoco prodaný na ívente aukčního domu RM Sotheby´s v Arizoně je právě jedním z 250 silnějších exemplářů. Spořák s černým koženým interiérem ukazuje na počítadle kilometrů jen 801 najetých mil. Přestože počet najetých kilometrů nelze ověřit, tovární plastové kryty na dveřních panelech jsou důkazem bradaté historie vozidla.

Navzdory ultra nízkým ujetým kilometrům má auto servisní záznamy, které naznačují, že je vhodné pro jízdu. Vliv modelu Maserati Bora se vine celou historií italské značky až do dnešních dnů. První silniční vůz Maserati s motorem vzadu uprostřed představoval zároveň první vůz s vlastnostmi, kterými se všechny modely Maserati vyznačují dodnes – vyjímečnost, sportovní duch a vynikající design. Ale přenesme se do historie respektive začátků 70. let minulého století.

V duchu revolučního trendu předchozích let v oblasti závodních monopostů F1 požádala značka Giorgetta Giugiara z firmy Italdesign, aby navrhl sportovní model s motorem vzadu uprostřed, s vylepšeným výkonem, atraktivnějším designem, pohodlím a bezpečností. Silueta vozu Maserati Bora zdůrazňuje jeho čistě aerodynamickou a sportovní duši doplněnou o elegantní detaily. Jedním z mnoha prvků, díky kterým je vůz na první pohled rozpoznatelný, jsou „mrkací“ čelní světlomety pro menší aerodynamický odpor.

Pod konstrukci vozu se podepsal Giulio Alfieri, autorem aerodynamických a stylingových prvků je Giorgetto Giugiaro. Bora představovala vůz proudnicového tvaru s futuristickým přesahem, který určoval trend ikonického ducha rock-and-rollu v 70. letech. Borci z Maserati měli dostatek zkušeností se závodními modely Tipo 63-65, ale museli reagovat i na konkurencí – připravované Ferrari, zda De Tomaso Mangusta a Lamborghini Miura. Bora proto dostala osvědčený vidlicový osmiválec (4,7 nebo 4,9 l) s hemisférickými spalovacími komorami.

Výkon sporťáku byl 228 kW (310 k) při 5200 ot./min a maximální rychlost 270 km/h. V případě silnější verze to bylo 243 kW (330 k) a 285 km/h. Zadní kola poháněl přes pětistupňovou manuální převodovku ZF. Motor a převodovka byly uloženy na pomocném rámu, přichyceném k monokoku silentbloky, což zvyšovalo pohodlí během jízdy. Maserati Bora také obdržel hydraulický systém od Citroënu, který využívala pro brzdy, vyklápění světel, nastavování sedačky řidiče a také pro posun pedálů a volantu, což bylo tehdy u civilního vozidla na celém světě naprosto unikátní.

Na přední i zadní nápravě nechybělo nezávislé zavěšení a kotoučové brzdy. Elegantní vůz Maserati Bora měl oficiální premiéru 11. března 1973 na autosalonu v Ženevě. U tvůrců byla evidentní snaha o větší praktičnost, na což se u sportovních modelů příliš nemyslí. Výsledkem byly nastavitelné pedály nebo nastavitelný volant, pro pohodlnější posazení za volantem, ale také jednodušší nastupování. Navíc zde byl i relativně prostorný zavazadlový prostor pod přední kapotou.

Samotný komfort zase zvyšovalo nejen naladění podvozku, ale například i dvojité sklo oddělující kabinu od motorového prostoru, který byl navíc obložen tlustým kobercem. Standardní výbavou pak byla klimatizace nebo elektrické stahování oken. Tvary automobilu navrhl Giorgetto Giugiaro tehdy ze stále mladého studia Italdesign, které si založil v roce 1968 po působení u firmy Ghia. Přední část ve tvaru šípu, spíše hranatější karoserie nebo výklopné světlomety byly navrženy podle tehdejší módy, odpovídající datum vzniku.